Baroko architektura: Pompézní krása, která vás ohromí

Baroko, slovo evokující opulentní zdobnost a dramatičnost, ovládlo evropskou uměleckou scénu zhruba od konce 16. století do poloviny 18. století. Barokní architektura, s typickou zálibou v grandióznosti a monumentálnosti, se stala jedním z nejvýraznějších projevů tohoto složitého uměleckého směru. Od opulentních paláců a honosných kostelů až po okázalé zahrady a fontány, baroko proměňovalo města v divadelní scény plné pohybu a emocí. Architekti jako Gian Lorenzo Bernini a Francesco Borromini vtiskli baroku nezaměnitelnou tvář, využívajíce hru světla a stínu, dynamické křivky a bohatou sochařskou výzdobu k vyvolání úžasu a zbožnosti. Barokní architektura se stala symbolem moci a bohatství, ať už církevních hodnostářů nebo světských panovníků, a zanechala po sobě trvalou stopu v podobě nespočtu stavebních skvostů, které dodnes uchvacují svou krásou a majestátností.

Charakteristika baroka

Baroko se vyznačovalo touhou po velkoleposti a pompéznosti, což se odráželo v použití bohaté ornamentiky, dynamických tvarů a kontrastů. Architektura baroka se vyznačovala monumentálními stavbami s impozantními průčelími, často zdobenými sochami, sloupy a štuky. Typickým prvkem barokních staveb byly křivky, elipsy a spirály, které dodávaly stavbám dynamiku a pohyb. Interiéry barokních staveb byly stejně honosné jako jejich exteriéry. Bohatě zdobené stěny, malované stropy a mramorové podlahy vytvářely dojem luxusu a okázalosti. Baroko se projevilo i v zahradní architektuře, kde vznikaly symetricky uspořádané zahrady s fontánami, sochami a labyrinty. Barokní architektura zanechala v českých zemích nesmazatelnou stopu a dodnes patří k nejvýznamnějším slohovým obdobím.

Architektonické prvky

Baroko se vyznačovalo monumentálními stavbami s bohatou ornamentikou a snahou o velkolepost. Typickým prvkem barokní architektury je elipsa, která se objevuje v půdorysech staveb, ale i v tvarech oken či dveří. Časté je užití křivek, ať už v podobě zvlněných říms, soch andělů s roztaženými křídly nebo monumentálních schodišť. Interiéry barokních staveb jsou bohatě zdobené freskami, štuky a zlacením. Typickým prvkem jsou také zrcadla, která opticky zvětšují prostor a umocňují hru světla a stínu. Barokní architektura se snažila ohromit a vzbudit úžas, a proto se stala symbolem moci a bohatství. V Čechách se baroko prosadilo v 17. století a zanechalo zde nesmazatelnou stopu v podobě mnoha skvostných staveb, jako je například Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně nebo zámek ve Valdicích.

Významní architekti

Baroko, architektonický styl, který vzkvétal v 17. a 18. století, zanechal po sobě nesmazatelnou stopu v podobě ohromujících staveb po celém světě. Za touto krásou a majestátností stojí řada talentovaných architektů, kteří dokázali přenést vznešenost a dramatičnost baroka do kamene a malty.

Vlastnost	Barokní architektura	Renesanční architektura
Doba vzniku	16. - 18. století	14. - 16. století
Dekorace	Bohatá, zdobná, dynamická	Střídmější, vyvážená, harmonická
Materiály	Mramor, štuk, zlato	Mramor, kámen, cihly
Světlo	Dramatické kontrasty světla a stínu	Rovnoměrné, přirozené osvětlení

Mezi nejvýznamnější architekty baroka bezpochyby patří Gian Lorenzo Bernini, jehož díla zdobí Řím a Vatikán. Jeho mistrovské dílo, kolonáda na Svatopetrském náměstí, je ikonickým příkladem barokní grandióznosti. Dalším velikánem barokní architektury je Francesco Borromini, jehož inovativní a dynamické stavby, jako například kostel San Carlo alle Quattro Fontane, posunuly hranice tehdejší architektury.

Nemůžeme opomenout ani Johanna Fischera von Erlach, architekta, který zanechal svou stopu ve Vídni a Praze. Jeho stavby, jako například Klementinum v Praze nebo Karlskirche ve Vídni, jsou charakteristické monumentálností a bohatou sochařskou výzdobou. Tito a mnozí další barokní architekti svými díly inspirovali generace a jejich odkaz dodnes uchvacuje svou krásou a uměleckou hodnotou.

Slavné stavby

Baroko, s jeho zálibou v dramatičnosti a okázalosti, zanechalo v České republice nesmazatelnou stopu v podobě mnoha skvostných staveb. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, s jeho monumentální kopulí a bohatě zdobeným interiérem, je považován za jeden z nejkrásnějších barokních kostelů severně od Alp. Nedaleko odtud se nachází Valdštejnský palác, impozantní stavba sloužící dnes jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky. Jeho rozlehlá zahrada s mytologickými sochami a sala terrenou je oázou klidu uprostřed rušného města. Za zmínku stojí i zámek Kuks ve východních Čechách, jehož sláva je spojena s osobností hraběte Františka Antonína Šporka. Unikátní komplex zahrnuje zámek, kostel, špitál a bylinkovou zahradu a je považován za jeden z nejvýznamnějších barokních areálů v Čechách. Tyto stavby jsou jen malou ukázkou bohatství barokní architektury, které na území České republiky můžeme obdivovat dodnes.

Baroko v Čechách

Baroko se v českých zemích rozvinulo naplno v 17. století a zanechalo po sobě nesmazatelnou stopu. Po třicetileté válce, která zemi zpustošila, nastala vlna obnovy a s ní i nebývalý rozmach barokní architektury. Bohatě zdobené kostely, monumentální paláce a okázalé zahrady se staly symbolem nově nabyté prosperity a víry. Architekti jako Jan Blažej Santini-Aichel nebo Kilián Ignác Dientzenhofer obohatili českou krajinu o skvosty, které dodnes uchvacují svou krásou a majestátností. Typickými prvky barokních staveb jsou dynamické tvary, bohatá plastická výzdoba, iluzivní malby a hry se světlem a stínem. Mezi nejvýznamnější barokní památky v Čechách patří například Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře nebo zámek v Kuksu. Baroko však neovlivnilo pouze architekturu, ale i další umělecké obory, jako je sochařství, malířství nebo hudba, a zanechalo tak v českém kulturním dědictví nesmazatelnou stopu.

Baroko je hudba proměněná v kámen.

Jan Nepomuk Novotný

Baroko, s jeho opulentní krásou a dramatickými kontrasty, zanechalo v architektuře nesmazatelnou stopu. Od monumentálních chrámů po zdobené paláce, barokní stavby uchvacují svou dynamikou a smyslem pro detail. Světlo a stín, iluze a realita se prolínají a vytváří tak prostor, který má v divákovi vyvolat úžas a emoce. Ačkoliv baroko jako styl vystřídaly jiné umělecké směry, jeho vliv je patrný dodnes. Barokní památky dodávají našim městům a krajině nezaměnitelný ráz a připomínají nám bohatou historii a umělecké mistrovství minulých generací. Je na nás, abychom tyto skvosty zachovali i pro budoucí generace a umožnili jim tak obdivovat krásu a ducha baroka.