Akustická kytara: Královna mezi strunami?

Historie akustické kytary

Akustická kytara, jak ji známe dnes, má dlouhou a bohatou historii sahající až do starověku. Její předchůdci, strunné nástroje jako lutna a kytara morisca, se objevily ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. Tyto nástroje se postupně vyvíjely a šířily se po světě prostřednictvím obchodních cest a kulturních výměn.

Ve středověké Evropě se vyvinulo několik typů strunných nástrojů, které ovlivnily vývoj akustické kytary. Mezi ně patřily loutna, vihuela a gittern. Tyto nástroje se lišily tvarem těla, počtem strun a laděním, ale všechny sdílely základní principy akustické kytary - vibrující struny natažené přes rezonanční skříň.

V 16. století se ve Španělsku objevila kytara ve své rané podobě. Měla šest strun a ladění podobné dnešní kytaře. Španělská kytara si rychle získala popularitu a rozšířila se do dalších evropských zemí. V 19. století prošla akustická kytara významnými inovacemi, které vedly k její moderní podobě. Španělský kytarový mistr Antonio Torres Jurado zvětšil tělo kytary a zdokonalil její konstrukci, čímž dosáhl silnějšího a rezonančnějšího zvuku.

V průběhu 20. století se akustická kytara stala jedním z nejoblíbenějších hudebních nástrojů na světě. Používala se v široké škále hudebních žánrů, od folku a blues po rock a pop. Dnes existuje mnoho druhů akustických kytar, z nichž každý má svůj charakteristický zvuk a využití. Mezi nejznámější patří kytara klasická, kytara westernová, kytara s dvanácti strunami a kytara resonatorová.

Konstrukce a materiály

Akustické kytary se vyrábějí v mnoha tvarech a velikostech, přičemž každý typ má svůj vlastní unikátní zvuk a charakter. Tvar těla kytary je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících zvuk. Mezi nejběžnější tvary patří dreadnought, známý svým plným a hlasitým zvukem, ideální pro hraní akordů a doprovodu. Dalším populárním tvarem je jumbo, který se vyznačuje ještě větším tělem a silnějším basem, vhodný pro sólové hraní a modernější žánry. Pro začátečníky a menší hráče je tu tvar concert, který nabízí vyvážený zvuk a pohodlné držení.

Vlastnost	Akustická kytara	Elektrická kytara
Zvukový výstup	Rezonanční skříň	Snímače a zesilovač
Typické použití	Folk, country, klasická hudba	Rock, pop, jazz, blues
Potřeba zesilovače	Nevyžaduje se, ale je možné	Obvykle vyžadováno

Kromě tvaru těla hraje důležitou roli i materiál použitý na výrobu kytary. Vrchní deska má zásadní vliv na rezonanci a barvu zvuku. Smrk je oblíbený pro svou všestrannost a jasný zvuk, zatímco cedr dodává kytaře teplejší a sladší tón. Mahagon a palisandr se často používají na výrobu lubů a zadní desky, které ovlivňují projekci a sustain. Krk kytary je obvykle vyroben z mahagonu, javoru nebo kombinace obou materiálů, a hmatník je nejčastěji z ebenu nebo palisandru. Každý materiál má své specifické vlastnosti, které přispívají k celkovému zvuku a hratelnosti kytary.

Typy akustických kytar

Akustické kytary se liší tvarem těla, materiálem a strunami, což ovlivňuje jejich zvuk a styl hry. Mezi nejznámější typy patří:

• Dreadnought: Nejoblíbenější typ s velkým tělem a silným zvukem, ideální pro hraní akordů a doprovodu.
• Jumbo: Ještě větší tělo než Dreadnought s hlasitějším a basovějším zvukem, vhodný pro sólové hraní a country hudbu.
• Auditorium: Menší než Dreadnought s vyváženějším zvukem, vhodný pro univerzální použití a fingerstyle.
• Grand Auditorium: Větší než Auditorium s plnějším zvukem, vhodný pro sólovou hru a moderní styly.
• Parlor: Malá kytara s jemným zvukem, oblíbená v 19. století, vhodná pro začátečníky a cestování.
• Cutaway: Kytara s výřezem v těle pro snadnější přístup k vyšším polohám, vhodná pro sólovou hru a moderní styly.
• 12strunná kytara: Kytara s dvanácti strunami ve dvojicích, která vytváří bohatý a plný zvuk, vhodná pro lidovou hudbu a doprovod.
• Elektroakustická kytara: Akustická kytara s vestavěným snímačem pro zesílení zvuku, vhodná pro koncertování a nahrávání.

Výběr správného typu akustické kytary závisí na vašich individuálních potřebách a preferencích. Je důležité vyzkoušet si různé modely a najít ten, který vám nejlépe sedí.

Výběr správné kytary

Akustická kytara je perfektní nástroj pro začátečníky i zkušené hudebníky. Existuje ale tolik druhů, že výběr té pravé může být matoucí. Nejdůležitější je si ujasnit, jaký styl hudby chcete hrát. Pro folkovou hudbu a doprovod zpěvu je ideální dreadnought – kytara s velkým tělem a silným zvukem. Pro začátečníky a menší postavy je vhodnější menší kytara s užším krkem, například koncertní kytara. Na žánry jako blues a fingerstyle se hodí kytary s menším tělem typu OM nebo 000, které produkují vyvážený a detailní zvuk.

Důležitý je také materiál. Smrkové desky dodávají kytaře jasný a artikulovaný zvuk, cedrové desky zase teplejší a sladší tón. Pro začátečníky je vhodná smrková deska, která snáze rozezní tenké struny. Zadní deska a luby z mahagonu dodávají zvuku teplo a hloubku, zatímco palisandr přidává jasnost a projekci.

Nezapomeňte vyzkoušet různé kytary a poslouchat, jak zní. Ideálně si vezměte s sebou zkušenějšího kytaristu, který vám s výběrem poradí.

Základní techniky hry

Existuje mnoho technik hry na akustickou kytaru, které se liší podle druhu kytary a žánru. Mezi základní techniky patří:

Brnkání: Nejběžnější technika pro akustickou kytaru. Používá se k hraní akordů a melodií. Brnkat lze prsty nebo trsátkem.

Fingerpicking: Technika, při které se používají prsty pravé ruky k brnkání na jednotlivé struny. Vhodná pro folkovou hudbu, blues a fingerstyle.

Strumming: Rytmické brnkání přes více strun najednou. Využívá se pro doprovod zpěvu nebo melodie.

Slide: Používá se slide na prstu levé ruky k pohybu po strunách a vytváření specifického zvuku. Typické pro blues a rock.

Hammer-on: Přiložení prstu levé ruky na strunu v průběhu hry pro zahrání tónu bez brnkání.

Pull-off: Opačný postup k hammer-on. Prst levé ruky se "stáhne" ze struny a rozezní tak tón.

Bending: Technika, při které se struna levou rukou ohne a tím se mění výška tónu. Typické pro blues a rock.

Výběr vhodné techniky závisí na druhu akustické kytary, žánru a osobních preferencích. Začátečníci by se měli nejdříve zaměřit na základní akordy a brnkání, postupně se pak učit další techniky.

Údržba a ladění

Akustická kytara, na rozdíl od své elektrické sestřenice, se spoléhá na rezonanci dřeva pro svůj zvuk. Proto je údržba klíčová pro zachování jejího zvuku a hratelnosti. Pravidelné čištění strun a hmatníku odstraňuje pot a mastnotu, které mohou ovlivnit tón a životnost strun. Měkký hadřík a speciální čisticí prostředky jsou pro tento úkol ideální.

Důležitá je také kontrola a seřízení dohmatu, tedy vzdálenosti strun od hmatníku. Příliš vysoký dohmat ztěžuje hru, zatímco příliš nízký může způsobovat drnčení strun. Seřízení krku kytary je delikátní záležitost, kterou je lepší svěřit odborníkovi.

Druh kytary hraje v údržbě roli. Například kytara s celomasivní konstrukcí je náchylnější k deformacím vlivem teploty a vlhkosti. Pro udržení optimálních podmínek je vhodné používat zvlhčovač, obzvláště v zimních měsících.

Ladění je pro akustickou kytaru, stejně jako pro jakýkoli jiný strunný nástroj, naprosto zásadní. Pravidelné ladění před každou hrou je nezbytné pro dosažení správného zvuku. Pro začátečníky je užitečná ladička, zkušenější kytaristé se mohou spoléhat na svůj sluch.

Slavní kytaristé

Akustická kytara, s její nezaměnitelnou rezonancí a teplým zvukem, učarovala nespočtu hudebníků napříč žánry. Mezi slavnými kytaristy, kteří z ní učinili svůj hlavní nástroj, najdeme jména jako Eric Clapton, mistr bluesové improvizace, jehož prsty dokázaly z akustické kytary vyloudit neuvěřitelně procítěné tóny. Legendární Bob Dylan s akustickou kytarou v ruce definoval folk-rockovou scénu 60. let a jeho protestsongy rezonují dodnes. Joni Mitchell, s nezaměnitelným laděním a poetickými texty, zase ukázala, jak intimní a zároveň silný může být zvuk akustické kytary v rukou talentované písničkářky.

Druh kytary, ať už jde o dreadnought s mohutným zvukem, menší a jemnější koncertní kytaru nebo parlor kytaru s vintage nádechem, hraje zásadní roli ve formování zvuku. Například Robert Johnson, ikona delta blues, dosahoval syrového a pronikavého zvuku na své dobové kytaře s rezonančním tělem. Naopak James Taylor, mistr melodických skladeb, preferoval větší kytary typu dreadnought pro jejich plný a vyvážený zvuk. Výběr kytary tak odráží nejen hudební vkus, ale i celkový umělecký projev kytaristy.

Inspirace a tipy

Ať už s akustickou kytarou začínáte, nebo už nějaký ten pátek brnkání holdujete, inspirace není nikdy dost. Poslechněte si legendy žánru a objevte nové umělce. Začněte třeba u klasiky jako Simon & Garfunkel, jejichž melodické písně definují folk rock. Pokračovat můžete bluesovým mistrem, jako je Robert Johnson, jehož syrové nahrávky vás přenesou do jiného světa. A pokud toužíte po něčem modernějším, zkuste třeba Eda Sheerana, který s akustickou kytarou v ruce dokazuje, že i v dnešní době má pop music co říct.

Výběr správného druhu kytary je pro zvuk a herní styl zásadní. Pro začátečníky je ideální dreadnought – univerzální typ s plným zvukem, vhodný pro různé styly. Pokud preferujete jemnější zvuk a pohodlné hraní, zvolte menší typ kytary, jako je concert nebo auditorium. Pro milovníky fingerstyle a komplexnějších melodií je tu pak kytara typu grand auditorium s vyváženým zvukem a dobrou odezvou. Nebojte se experimentovat s různými druhy dřeva. Smrk nabízí jasný a čistý zvuk, zatímco cedr je teplejší a tlumenější.

Nezapomínejte, že nejdůležitější je radost z hudby. Hrajte, co vás baví, objevujte nové styly a techniky a nechte se unést kouzlem akustické kytary.