Čínská občanská válka: Dramatický střet ideologií

Pozadí konfliktu

Kořeny čínské občanské války sahají až do počátku 20. století, do období nestability a revoluce. Po pádu dynastie Čching v roce 1911 se Čína propadla do chaosu. Mocenské vakuum se snažily zaplnit různé frakce, včetně nacionalistické strany Kuomintang (KMT) vedené Sunjatsenem a Komunistické strany Číny (KS Číny), která vznikla v roce 1921. Ačkoliv KMT a KS Číny zpočátku spolupracovaly v rámci tzv. První sjednocené fronty s cílem sjednotit Čínu, jejich spojenectví bylo od počátku křehké. Po Sunjatsenově smrti v roce 1925 se vedení KMT ujal Čankajšek, který zahájil v roce 1927 krvavé čistky namířené proti komunistům. Tím fakticky skončilo spojenectví a začala otevřená válka mezi KMT a KS Číny. Komunisté byli nuceni ustoupit do odlehlých oblastí Číny, kde zakládali sověty a budovali vlastní armádu. Válka mezi nacionalisty a komunisty se na čas přerušila během druhé světové války, kdy obě strany spojily síly proti japonské invazi. Nicméně, po kapitulaci Japonska v roce 1945 se konflikt rozhořel s novou silou. Komunisté pod vedením Maa Ce-tunga měli po válce silnou podporu obyvatelstva, zdecimovaného válkou a nespokojeného s korupcí nacionalistické vlády. Naopak, KMT, oslabená válkou s Japonskem a zmítaná vnitřními rozpory, postupně ztrácela půdu pod nohama.

Druhá světová válka a oslabení Číny

Druhá světová válka hluboce poznamenala Čínu a významně ovlivnila průběh a výsledek čínské občanské války. Konflikt mezi Čínskou komunistickou stranou (KS Číny) a nacionalistickou stranou Kuomintang (KMT), vedenou Čankajškem, probíhal již od 20. let 20. století, ale japonská invaze v roce 1937 donutila obě strany k nejistému spojenectví proti společnému nepříteli.

Během války se komunistům podařilo získat značnou podporu obyvatelstva, a to zejména díky své efektivní guerillové taktice proti Japoncům a sociálním reformám na osvobozených územích. Naopak Kuomintang, sužovaný korupcí a neefektivitou, ztrácel důvěru lidu. Po kapitulaci Japonska v roce 1945 se soupeření mezi KS Číny a Kuomintangem obnovilo s nebývalou intenzitou. Komunisté, vedeni Mao Ce-tungem, měli silnou pozici na severu země, zatímco nacionalisté kontrolovali jih. Následovala čtyřletá válka plná krvavých střetů, která vyvrcholila vítězstvím komunistů v roce 1949 a útěkem Čankajška a jeho stoupenců na ostrov Tchaj-wan.

Druhá světová válka tak paradoxně posílila pozici komunistů v Číně. Konflikt oslabil Kuomintang a zároveň umožnil KS Číny získat podporu širokých vrstev obyvatelstva. Válka s Japonskem se tak stala klíčovým faktorem, který předurčil komunistické vítězství v čínské občanské válce a nastolení Čínské lidové republiky v roce 1949.

Čínská občanská válka, to nebyl jen střet ideologií, ale i bratr proti bratru, vesnice proti vesnici. Zůstaly po ní miliony mrtvých a země rozdělená zdí nedůvěry.

Radek Svoboda

Počáteční boje a komunistické zisky

Po skončení druhé světové války, i přes únavu z bojů a touhu po míru, se Čína ponořila do dalšího krvavého konfliktu – občanské války mezi Komunistickou stranou Číny, vedenou Mao Ce-tungem, a nacionalistickou stranou Kuomintang, v jejímž čele stál Čankajšek. Ačkoliv zpočátku se zdálo, že by mohlo dojít k mírovému uspořádání, brzy se ukázalo, že komunisté i nacionalisté touží po absolutní moci. První střety propukly již v roce 1945, ale plnohodnotná válka se rozpoutala v roce 1946. Komunisté, těžící z podpory rolníků a efektivní guerillové taktiky, začali postupně získávat převahu. Nacionalisté, oslabení korupcí a neefektivním vedením, ztráceli půdu pod nohama. V roce 1947 komunisté ovládli Mandžusko a v roce 1949 dobyli Peking, čímž zasadily Kuomintangu zničující ránu. Nacionalisté byli nuceni ustoupit na ostrov Tchaj-wan, kde založili Čínskou republiku. V Číně tak po 22 letech bojů zvítězili komunisté a vyhlásili Čínskou lidovou republiku, čímž odstartovali novou kapitolu čínských dějin.

Srovnání stran Čínské občanské války (1945-1949)

Vlastnost	Komunisté (KS Číny)	Nacionalisté (Kuomintang)
Ideologie	Maoismus (Marxismus-Leninismus)	Tři principy lidu (nacionalismus, demokracie, živobytí)
Vůdce	Mao Ce-tung	Čankajšek
Hlavní oblast podpory	Venkov, rolníci	Města, střední třída, bohatí vlastníci půdy

Nacionalistické neúspěchy a ústup na Tchaj-wan

Po druhé světové válce se Čína ocitla na pokraji vyčerpání. Dlouhý konflikt s Japonskem zanechal zemi v troskách a ekonomiku v troskách. Nacionalistická strana Kuomintang (KMT) vedená Čankajškem a Komunistická strana Číny (KS Číny) vedená Mao Ce-tungem, které během války vytvořily křehkou alianci proti Japoncům, se znovu pustily do boje o nadvládu nad Čínou.

Nacionalisté, podporovaní Spojenými státy, měli zpočátku navrch. Disponovali početnější armádou, kontrolovali většinu velkých měst a měli přístup k zahraniční pomoci. Nicméně, jejich pozici oslabovala rozšířená korupce, hyperinflace a neschopnost účinně řešit problémy venkova, kde komunisté získávali stále větší podporu.

Komunisté, i když vojensky slabší, se těšili silné podpoře rolníků, kterým slibovali pozemkovou reformu a konec útlaku ze strany statkářů. Dokázali vést efektivní partyzánskou válku, podkopávat nacionalistickou moc a získávat kontrolu nad venkovskými oblastmi. Postupně se jim podařilo obrátit průběh války ve svůj prospěch.

Nacionalistická armáda, sužovaná nízkou morálkou a dezercemi, nedokázala vzdorovat komunistickému náporu. Po sérii klíčových porážek se nacionalisté stáhli na jih a nakonec v roce 1949 na ostrov Tchaj-wan, kde Čankajšek ustanovil Čínskou republiku na Tchaj-wanu. Komunisté vyhlásili Čínskou lidovou republiku a upevnili svou moc nad pevninskou Čínou.

Vítězství komunistů a založení ČLR

Po druhé světové válce se v Číně rozhořela občanská válka mezi Komunistickou stranou Číny (KS Číny), vedenou Mao Ce-tungem, a nacionalistickou stranou Kuomintang (KMT), v jejímž čele stál Čankajšek. Komunisté, podporovaní Sovětským svazem, slibovali rolníkům půdu a sociální reformy, čímž si získali značnou podporu venkova. Nacionalisté, podporovaní Spojenými státy, se potýkali s korupcí a hyperinflací, což vedlo k oslabení jejich pozice.

Válka mezi komunisty a nacionalisty v letech 1945-1949 se vyznačovala sérií bitev a strategických manévrů. Komunisté se zaměřili na partyzánskou válku a postupné obsazování venkova, zatímco nacionalisté se snažili bránit města. Klíčovým momentem války se stala bitva o Chuai-chu v roce 1948, ve které komunisté dosáhli drtivého vítězství a zlomili tak hřbet nacionalistické armádě.

Po sérii porážek se Čankajšek se zbytky svých sil stáhl na ostrov Tchaj-wan, kde vyhlásil Čínskou republiku na Tchaj-wanu. 1. října 1949 Mao Ce-tung v Pekingu vyhlásil vznik Čínské lidové republiky, čímž završil komunistické vítězství v občanské válce. Vítězství komunistů mělo dalekosáhlé důsledky pro Čínu i pro celý svět. Čína se stala komunistickým státem a jedním z hlavních hráčů na mezinárodní scéně.

Důsledky války pro Čínu a svět

Čínská občanská válka, zuřící mezi komunisty a nacionalisty v letech 1945-1949, zanechala na Číně a celém světě nesmazatelnou stopu. Vítězství komunistů vedených Mao Ce-tungem a následné vyhlášení Čínské lidové republiky v roce 1949 mělo dalekosáhlé důsledky. Pro Čínu znamenalo nástup komunistického režimu a s ním spojené politické, ekonomické a sociální změny. Země se uzavřela před západním světem a vydala se cestou budování socialismu. Nacionalistická vláda Čínské republiky vedená Čankajškem se stáhla na ostrov Tchaj-wan, čímž vznikla napjatá situace v Tchajwanské úžině, která přetrvává dodnes. Válka měla dopad i na mezinárodní vztahy. Vznik komunistické Číny posílil východní blok v čele se Sovětským svazem a prohloubil rozdělení světa v období studené války. Zároveň vyvolala obavy ze šíření komunismu v Asii, což vedlo k eskalaci konfliktů, jako byla Korejská válka. Čínská občanská válka tak představuje významný milník v moderních dějinách, jehož důsledky formovaly a nadále formují Čínu i svět.