Fresco: Když umění dýchá s domem

Co je to freska?

Freska je starobylá technika nástěnné malby, která se používá již od starověku. Provádí se nanášením pigmentů smíchaných s vodou na čerstvou, vlhkou omítku, obvykle vápennou. Jak omítka schne, pigmenty se s ní chemicky vážou a vytvářejí tak trvalý obraz. Tato technika vyžaduje od umělce rychlost a přesnost, protože omítka rychle schne a opravy jsou obtížné. Fresky se často používaly k výzdobě kostelů, paláců a hrobek a mnohé z nich se dochovaly dodnes v pozoruhodném stavu. Slavné příklady fresek můžeme nalézt v Sixtinské kapli v Římě od Michelangela nebo v kapli Scrovegni v Padově od Giotta.

Historie fresek

Frescová malba, technika nanášení pigmentů na mokrou omítku, má dlouhou a bohatou historii sahající až do starověku. Nejstarší příklady fresek pocházejí z 2. tisíciletí př. n. l. z Kréty, kde zdobily paláce mínojské civilizace. Fresky se staly oblíbenou formou výzdoby i ve starověkém Řecku a Římě, o čemž svědčí nádherné příklady nalezené v Pompejích a Herculaneu. Po pádu Říma se fresková malba stala důležitou součástí byzantského umění, zdobící kostely a kláštery po celém byzantském impériu.

Během středověku se fresková malba rozšířila po celé Evropě a stala se dominantní formou nástěnné malby v románském a gotickém období. Renesance přinesla oživení zájmu o klasické umění a fresky se staly důležitým prostředkem pro zobrazování mytologických a biblických scén. Mistři jako Michelangelo, Raffael a Leonardo da Vinci vytvořili jedny z nejznámějších fresek všech dob.

Technika malby fresek

Fresco, italsky freska, je nástěnná malba, která se provádí na vlhkou omítku. Tato technika malby je stará tisíce let a příklady fresek můžeme najít už ve starověkém Egyptě a Řecku. Největšího rozkvětu freska dosáhla v období renesance, kdy se stala dominantní technikou nástěnné malby. Provedení fresky vyžaduje značnou zručnost a rychlost. Pigmenty se nanášejí na mokrou, vápennou omítku, do které se musí stihnout vsáknout dříve, než zaschne. Po zaschnutí omítky se pigmenty stanou její součástí, čímž je zaručena jejich trvanlivost. Fresky jsou odolné vůči vlhkosti a světlu, proto se dochovaly v dobrém stavu po staletí. Mezi nejznámější fresky patří například Sixtinská kaple od Michelangela vatikánského paláce.

Slavné fresky světa

Fresková malba, technika nanášení pigmentů na mokrou omítku, zdobí stěny staveb po celém světě a vypráví příběhy napříč staletími. Mezi nejznámější příklady patří bezesporu Sixtinská kaple v Římě, mistrovské dílo renesančního génia Michelangela. Jeho výjevy ze Starého zákona, zejména ikonický detail Stvoření Adama, uchvacují miliony návštěvníků ročně. Zcela jinou atmosféru vyzařují fresky v egyptském Údolí králů. Hrobky faraonů zdobí barevné výjevy z Knihy mrtvých, které měly zemřelým zajistit šťastnou cestu na onen svět. Za zmínku stojí i fresky v Pompejích, které nám po staletí pod nánosy popela nabízejí fascinující pohled do každodenního života starověkých Římanů.

Fresky v České republice

Fresková malba, technika nanášení pigmentů na mokrou omítku, zanechala v České republice bohatou stopu. Od gotických kleneb románských rotund až po renesanční šlechtická sídla, fresky vyprávějí příběhy víry, moci a každodenního života našich předků.

Mezi nejcennější patří cyklus fresek v Rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, datovaný do 12. století. Unikátní je i výzdoba kaple sv. Kříže na Karlštejně, kde mistr Theodorik zprostředkovává tehdejší představu o nebeském Jeruzalému. Renesance přinesla do fresek svěží vítr, jak dokládá například výzdoba letohrádku královny Anny na Pražském hradě.

Fresky však nenajdeme jen na významných památkách. Své místo si našly i v kostelích a domech obyčejných lidí, ačkoliv mnohdy skryté pod vrstvami pozdějších maleb. Objevte s námi krásu a příběhy ukryté ve freskách a ponořte se do fascinujícího světa středověkého a raně novověkého umění na území České republiky.

Péče a restaurování fresek

Fresco restaurovaní je komplexní a náročný proces vyžadující odbornost a zkušenosti. Fresky, obrazy malované na mokrou omítku, jsou náchylné k poškození vlhkostí, solí, znečištěním ovzduší a mechanickým vlivům. Restaurátorské práce začínají důkladným průzkumem a dokumentací stavu fresek. Následuje šetrné čištění povrchu od prachu a nečistot, často za použití speciálních roztoků a nástrojů.

Poškozené vrstvy omítky se zpevňují a doplňují speciálními materiály, které respektují původní složení. Ztráty malby se pak retušují akvarely nebo speciálními retušovacími barvami, aby splynuly s okolní malbou. Cílem restaurování fresek není obnova do původního stavu, ale jejich konzervace a zachování pro budoucí generace.

Freska v moderním umění

Freska, tradiční technika nástěnné malby, zažívá v moderním a současném umění fascinující renesanci. Umělci, přitahováni její monumentalitou, trvanlivostí a propojením s architekturou, znovu objevují a reinterpretují tento starobylý způsob vyjadřování.

Moderní fresky se osvobozují od tradičních náboženských a mytologických témat a odrážejí aktuální společenská a politická témata, abstraktní vize i osobní příběhy. Umělci experimentují s materiály, technikami a často kombinují fresku s dalšími médii, jako je graffiti, instalace nebo videoart.

Příkladem může být monumentální dílo mexického muralisty Diega Rivery, jehož fresky s politickými a sociálními tématy zdobí veřejné budovy po celém Mexiku. V Čechách pak můžeme zmínit například fresky Josefa Čapka v kapli sv. Anežky České v Praze.

Freska v moderním umění tak neztrácí na své aktuálnosti a kráse, ale naopak získává nové významy a otevírá netušené možnosti uměleckého vyjádření.